Chystáte-li se na prázdniny do Skotska, měli byste se něco přiučit o tomto jedinečném kousku světa.

Zěmě kopců, jezer, mýtů, kde voní  vřes, rašelina a whisky. Takhle jedinečně lze popsat jednu  ze čtyř zemí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Před návštěvou Irska zapomeňte vtipy o lakomých Skotech, které šířili Angličané, aby pokazili pověst nepoddajným horalům. Při bližším kontaktu zjistíte, že Skotové jsou velmi milí a pohostinní a že jejich humor je dokonce podobný našemu, narozdíl od Angličanů.

A jaké jsou další stereotypy, vážící se ke Skotsku? Skotská whisky, příšera v bezedném jezeře a muži v sukních.

Ale nenechte se mýlit! Pokud si zajedete do dílny, kde se kilty šijí, například v Inverness, může Vás průvodce zklamat a prohlásit, že je Angličan a kilt je jeho precovní oděv. Přesto Vám podá zajímavé informace. Mužské sukně se prý šijí celé ručně a na jednu je zapotřebí 7,5 m vlněné kostkované látky, podle jejíhož vzoru místní poznají, ke kterému ,,klanu'' dotyčný patří (je to vlastně stejné, jako to bývalo a stále je  s moravskými kroji u nás). A historie? Skotský dudák prý v minulosti povzbuzoval vojáky v boji, dnes ale mesmí chybět na žádně oslavě!

Pokud máte rádi přírodu, neměli byste také zapomenout na kopce v okolí Fort William. Vzduch je zde skutečně křišťálově čistý, stejně jako pravá skotská whisky, kterou produkuje sposta palíren ve Skotsku, i ta nejmenší v Edradouru.V dřívějších dobách prý zaměstnanci palíren fasovali čtvrt litru whisky po příchodu do práce (to aby při práci neupíjeli) a čtvrt litru před odchodem z práce (to aby neodnášeli whisky domů). Existují celkem 4 druhy whisky: Sladová, obilná, míchaná a ostatní.Whisky se vyrábí se zásadně pouze z ječmene, a to s použitím kotlíkového neboli periodického destilačního přístroje. O těch zbývajících si prozradíme, že obilná whisky se vyrábí z kukuřice (tak jako vločky) a na její výrobu se používá kolonový nebo-li kontinuální destilační přístroj. Míchaná whisky je pak směs obilné se sladovou. Mezi ostatní potom řadíme nejen Irskou whisky, která se destiluje třikrát (nikdo neví proč), ale i Bourbon a ostatní napodobeniny spoza Atlantského oceánu.

Mezi nezapomenutelné pohledy patří kopce pokryté fialovým vřesem pod vysokým nebem. Kdo by neznal Loch Lomond nebo Loch Ness, domov populární příšery Nessie, jejíž sláva se do světa roznesla za krize ve 30. letech minulého století. Existenci záhadného tvora zatím nepotvrdily ani četné vědecké expedice. Jezero je 229 m hluboké a možná se tu ukrývá celá rodinka. Na břehu jezera můžete obdivovat zříceninu hradu Urquhart, kteří patří mezi nejvíce fotografovaných skotských hradů (další dva jsou Edinburg a  Eilean Donan).

Ve skotsku se také narodila matka současné královny Alžběty a celá královská rodina tráví ve Skotsku pravidelně část roku ve svém sídle Holyroodhouse v Edinburghu. Asi nejrušnější ulicí je Královská míle (Royal Mile), která vede od hradu ke královskému opactví.Hlavním a největším lákadlem města je jeho majestátní hrad, který se nad ním tyčí. Postaven na skále vysoké 135 metrů, k němu vede strmá, zato však nadmíru zajímavá cesta. Na hradě lze spatřit kromě skotských korunovačních klenotů a Stone of Destiny,  také nejstarší budovu hradu - kostel sv. Markéty (St Margarets Chapel), Muzeum válek (National Museum of Scotland) a několik dalších zajímavostí.

Pod vchodem do hradu je Rozhledna, jejíž součástí je Camera Obscura, která umožňuje tak trochu jiný pohled na svět, díky své šikovně seskládané sbírce zrcadel a čoček

Pod hradem se kromě prostranství, kde se každoročně koná Military Tattoos - vojenská historicko-kulturní přehlídka, nachází i Cannonball House, dům, kde zůstala koule z děla z povstání Jakobitů v roce 1745. Z nehistorických atrakcí je velkým lákadlem místní zoo, kde lze spatřit mnoho různých druhů fauny, od šimpanzů, přes tygry, žábyaž třeba k ptactvu. Celé zoo je vystavěno směrem do kopce, což na vrcholu umožňuje návštěvníkům panoramatický pohled na historické centrum města.

Dalším zajímavým centrem Skotska je Glasgow, kde stojí za návštěvu muzeum dopravy s celou ulicí ze 30. let 20. století, včetně kina a stanice metra. Obdivovatelé umění jistě zamíří do Pollockova parku, kde je umístěna obrovská Burrellova sbírka.

Také fanoušci Harryho Pottera si přijdou na své. Škola kouzel a čar, filmové bradavice, ztvárnila pro natáčení podoba skotského hradu Alnwick castle, který leží jihovýchodně od hlavního města Edinburghu, u města Belford.

Národním jídlem Skostka je Haggis, tuřínová kaše, ovesné suchary a whisky. Pokud nemáte rádi maso a vnitřnosti, není to nic pro vás. Haggis je totiž  druh jídla, který si obyvatelé Highlands připravovali na cesty mimo domov, obvykle z věcí, co byly po ruce a protože většinou chovali stáda ovcí, je větší část pokrmu právě z nich. Jídlo je vařeno v ovčím žaludku pro jeho pevnost a snadný přenos, což byl v minulosti důležitý aspekt. Nesmí chybět u dvou nejvýznamnějších skotských svátků – Burns´ Supper (25. ledna – oslava narození skotského národního básníka Roberta Burnse) a svátku svatého Ondřeje (30. listopadu) - patrona Skotska. Základem jsou ovčí vnitřnosti, jako srdce, játra, nebo plíce, ke kterým se přidává ovčí lůj, cibule, koření, sůl, ovesné vločky a někdy mletá ječná krupice. Mix těchto, ale i několika jiných ingrediencí se vaří (dle originálního receptu) asi 1 hodinu v ovčím žaludku. Existuje spousta receptů, jak připravovat Haggis, nicméně základ bývá stejný. Haggis se obvykle podává se šťouchaným bramborem a šťouchaným tuřínem (kedlubnou). Existuje ivegetariánská verze tohoto pokrmu.

Ve Skotsku se takovému jídlu říká haggis, neeps and tatties.Tak co tomu říkáte? vypadá to báječně! Zvlášť podoba živého zvířátka, které se stejnojmenně nazývá.